Medea..
Médeia (gruzínsky: მედეა, Medea;
řecky: Μήδεια, Mēdeia; latinsky: Medea) - mladší dcera
kolchidského krále Aiéta a jeho manželky Eídyie - je považována
za jednu z nejmocnějších kouzelnic řeckých mýtů.
Médeia
významně vstoupila do řeckých mýtů poté, kdy velká obtížná
výprava Argonautů přistála na březích Kolchidy, aby se pod
vedením Iásóna zmocnila zlatého rouna.
Medeia se chystá zabít své syny. Obraz Eugena
Delacroixe
|
Médeia (1866) |
|
|
Manžel(ka) |
|
|---|---|
|
Děti |
Mermeros |
|
Rodiče |
|
|
Příbuzní |
Ilus (vnuk)
|
Médeia významně vstoupila do řeckých mýtů poté, kdy velká obtížná výprava Argonautů přistála na březích Kolchidy, aby se pod vedením Iásóna zmocnila zlatého rouna.
Obsah
1 Médein příběh
2 Obraz v umění (výběr)
2.1 Dramata
2.2 Výtvarné umění
2.3 Hudba
3 Odkazy
3.1 Literatura
3.2 Externí odkazy
Médein příběh
Byla bohy nadána uměním kouzlit a bohové také
byli strůjci jejího osudu. Bohyně Héra a Athéna s pomocí boha
lásky Eróta způsobily, že se Médeia na první pohled zamilovala
do Iásona tak, že by pro něho cokoliv udělala i obětovala.
Iásón požádal krále Aiéta, aby mu vydal
zlaté rouno, byl ochoten pro ně podstoupit vše. Aiétés však se
obával, že ho Iásón přišel podle dávného proroctví svrhnout
z trůnu a vládnout sám. Uložil Iásonovi nesplnitelný úkol:
musí zorat pole boha války železným pluhem taženým ohnivými
býky, pak je osít dračími zuby z tlamy posvátného hada, vyčkat,
až z těchto zubů vyrostou ozbrojení bojovníci a ty potom pobít.
Médeia přišla na pomoc se svými kouzly, dala Iásonovi kouzelný
olej z byliny nazývané Prométheův kořen, který ho učinil
nesmrtelným a na jeden den mu dával nepřemožitelnou sílu. Iásón
slíbil Médei, že ji vezme s sebou do Řecka jako svou manželku. V
boji poté postupoval přesně podle Médeiných rad a zvítězil.
Král Aiétés byl zaskočen, vymýšlel další
úkoly a lsti. Pojal podezření, že někdo Iásonovi pomohl a
napadla ho i dcera Médeia. Ta už věděla, že není bezpečné
čekat, pomohla Iásonovi vzít zlaté rouno z posvátného stromu
tak, že omámila draka. Uprchli na loď Argó a rychle odpluli i se
všemi muži. Král Aiétés se však nevzdával pomsty a vyslal
vojsko v čele s nevlastním bratrem Médeiným Apsyrtem stíhat
uprchlíky. Po dlouhé plavbě je Apsyrtos dostihl v ústí řeky
Istros - Dunaj. Došlo ke střetu, ale obrat přinesla Médeina lest.
Úskokem pozvala Apsyrta na tajnou schůzku a Iásón připravený v
úkrytu jej zabil mečem, jeho tělo rozsekal. Brzy nato skončila
bitva vítězstvím Argonautů.
Za tento úskok a vraždu je však bohové potrestali dlouhou a strastiplnou cestou k domovu. Propluli mnoha řekami, také Skyllou a Charybdou, byli i na ostrově kouzelnice Kirké. Ta Iásona i Médeiu očistila od viny za vraždu Apsyrta. Na ostrově Fajáků je dostihlo poselstvo krále Aiéta, které žádalo naposledy o vydání Médeie. Aby tomu Iásón zabránil, vzal si ji za manželku a vydali se na cestu do jeho rodného Iólku v Thessalii.
Vladařem v Iólku byl Peliás, jemu měl Iásón odevzdat zlaté rouno a získat zpět vládu pro sebe. Ale Peliás se moci nehodlal vzdát. Znovu Iásón prosil Médeiu o pomoc a ta opět vyhověla. Nejprve omladila Iásonova otce Aisóna tak, že mu vypustila ze žil krev a nahradila ji kouzelnou šťávou. Když o totéž pro svého otce požádaly Peliovy dcery, Médeia kývla, poručila jim, aby otci otevřely žíly, ale dál pro něj nic neudělala a Peliás zemřel. Jeho syn Akastos následně Iásona s Médeiou z Iólku vyhnal.
Útočiště nalezli u korinthského krále Kreonta. Žili celkem spokojeně, Médeia porodila dva syny, ale Iásón stále toužil po moci. Obrátil svůj zájem na Kreontovu dceru Glauku. Glauce se Iásón také líbil a Kreón byl ochoten přijmout jej jako svého zetě a předat mu vládnutí. Když to Iásón oznámil Médeie jako úmysl zaopatřit jejich syny, nepřijala to a její velká láska k němu se změnila ve velkou nenávist. Rozhodla se pro krutou pomstu: nejdříve jedem zahubila Glauku, s ní i Kreonta. Iásona potrestala vraždou obou jejich synů Mermera a Feréta. Poté se vydala pod ochranu athénského krále Aigea, ten ji však za další pokus zabít Thésea také vyhnal. Médeia pak zmizela kdesi na východě, údajně v zemi za Tigridem, která po ní dostala jméno Médie.
Obraz v umění (výběr)
Dramata
Eurípidés: Peliovny (z r. 455 př. n. l.)
Eurípidés: Médeia (z r. 431 př. n. l.) - Eurípidés vylíčil Médeiu jako vášnivě milující a oklamanou ženu
Publius Ovidius Naso: Médea - tragédie, dostalo se jí velké pochvaly antickou kritikou, toto dílo se nedochovalo
Lucius Annaeus Seneca: Médea; soudobý kritik k tomu poznamenal, že „tato Medea již četla Médeiu Eurípidovu“.
Robinson Jeffers: Medea drama z roku 1946, vznikla přebásněním antické předlohy.
Výtvarné umění
Eugène Delacroix: Medea, 1862
Anselm Feuerbach: Odjezd Médeie z Kolchidy, 1870
Hudba
Jiří Antonín Benda: Medea, melodram, premiéra v roce 1775.
Marc-Antoine Charpentier: Médée, opera, premiéra v roce 1693.
Luigi Cherubini: Médée, opera, premiéra v roce 1797.
Pascal Dusapin: Medeamaterial, opera, premiéra v roce 1991.
Giovanni Simone Mayr: Medea in Corinto, opera, premiéra v roce 1813.
Giovanni Pacini: Medea, opera, premiéra v roce 1843.
Odkazy
Literatura
ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. 6.., upravené vyd. Praha: Brána, 2005. 454 s. ISBN 80-7243-266-4.
Publius Ovidius Naso. Proměny. Překlad Ferdinand Stiebitz. Praha: Odeon, 1969. Kapitola Kniha VII..
MERTLÍK, Rudolf. Starověké báje a pověsti. 3.. vyd. Praha: Svoboda, 1989.
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Médeia na Wikimedia Commons
The Medea of the modern times
Médea FILM:
Francie Médée (více)
Drama
Francie / Itálie / Západní Německo, 1969, 110 min
Režie: Pier Paolo Pasolini
Scénář: Pier Paolo Pasolini, Euripides (divadelní hra)
Kamera: Ennio Guarnieri
Hrají: Maria Callas, Massimo Girotti, Laurent Terzieff, Luigi Barbini, Maria Cumani Quasimodo, Piera Degli Esposti, Mirella Pamphili, (více)
(další profese)
Obsahy(1)
Příběh filmu vychází z antické mytologie, dle které byla Médea dcerou kolchidského krále Aiéta a mořské nymfy Eidyie a proslula jako čarodějnice. Zamilovala se do Iásona, kterému pomohla získat od Aiéta zlaté rouno pod podmínkou, že se s ní ožení. Iáson se však u korintského krále Kreóna oženil s jeho dcerou Glauké, aby zajistil budoucnost svým třem synům. Médea tuto zradu těžce nesla a krutě se pomstila. Pomocí kouzla zabila Glauku i jejího otce a potom i dva Iásonovy syny. (zazzou)
Přehled
Recenze
Zajímavosti
Videa
Galerie
Hrají
Ocenění
OST
Diskuze
další
Recenze (13)
darkrobyk
všechny recenze uživatele
Klasická antická tragédie v osobitém ztvárnění velkého italského režiséra. Je zde vše, co mám na Pasolinim rád - nádherné výtvarné obrazy, úžasné kostýmy, výborní herci i neherci (Callasová je jedním slovem úchvatná), atmosféru dokreslující hudba a fascinující krajina s exteriéry, co vypadají jak z jiného světa. Rituál obětování neobsahuje doslovnou popisnost, k jaké dospěl režisér v Saló, přesto je syrový a brutální. Nahotou zatím šetřil, ale jistá bizarnost je přítomna v celém snímku. Kontrasty, barvy, masky, roucha, šperky, rohaté helmy. Místy plyne děj klidně a líně jako vody Acheronu, pak se rozběhne s větrem o závod a po chvíli znovu zvolní. Z dnešního pohledu jde o artový snímek s mimořádným diváckým prožitkem. Je však třeba se zastavit a nechat se pomalu vtáhnout. Film nejspíše ocení jen menší skupina diváků. (10.04.2015)
honajz
všechny recenze uživatele
Nikdy jsem Pasoliniho filmy neměl moc v oblibě, ale to co předvádí tady... Hele, úvodní záběr je na pindík malého kluka (takže podle mě Pasolini nebyl jenom teplý, ale i pedofil) a závěrečná scéna - prostě uprostřed dialogu střih a kaněc filma. Střihová skladba mě tady obecně hodně rozčilovala - nepovažuju za umění, když někdo poruší vše, co má film obsahovat - rámování obrazu, návaznost scén, nezáběrování přes osu apod. A to nemluvím o příběhu - hele, sledovat na úvod deset minut kentaura, který ve dvou scénách stojí trpně na jednom nebo druhém místě (nemůže se hnout, aby nešlo poznat, že je to maska - jako to měl Potměšil u Němce ve Jméno kódu rubín) a zavile deklamuje, to samo je hodně nefilmové. To, že ze sebe chrlí jména a vztahy asi patnácti bohů a polobohů, z nichž si po dvou sekundách nepamatuji už ani jednoho, to je taky docela drsné. Navíc nechápu, proč kentaur v dalších scénách není kentaur. Ale furt deklamuje. Nebo ty dlouhé, předlouhé záběry, kdy někdo někoho natírá, obléká, jak se chystá stůl pro jídlo a lidé usedají... Btw, myslel jsem, že Jáson se plavil se svými kumpány na lodi, ne na voru, který by se mu potopil i na rybníku v Kotěhůlkách. Neuvěřitelně nejen nedivácký film, ale špatný film - a to nejen řemeslně, ale především pocitově, vzbuzuje jen negativní pocity. Brr. Hvězda za kameru a částečně výpravu. Myslím, že Pasoliniho sláva plyne z tehdejších teplých kavárenských proudů. (27.01.2021)
Flakotaso
všechny recenze uživatele
Pro mě zatím suverénně nejhorší (protože mdlý) Pasolini. Jednotlivé momenty jsou samy o sobě docela zajímavé a působivé, ale jako celek ten film vůbec nefunguje, nedrží pohromadě ani neháže nějaké zvláštní myšlenky. Je sice fajn, že je velká část filmu vyprávěna téměř beze slov, ale způsob podávání příběhu byl příliš zmatený a podivný i na mě. Důsledkem těchto zvláštních strategií je to, že se ani ne dvouhodinový snímek neuvěřitelně táhne. Každopádně je třeba pochválit alespoň velmi dobrou hudbu a operní divu Mariu Callas. (30.04.2013)
Morien
všechny recenze uživatele
Musím říct, že v několika chvílích se mi drala do hlavy slova jako "pěkný, no, ale pořád se koukám na Médeu?" A někdy před polovinou se to všechno spojilo a došlo mi, že na nic jiného než právě na Médeu není možné takto koukat a že je jen logické, jak je celý ten symbolický příběh vystavěn. -"K čemu mi to všechno je?" -"K ničemu. To je realita." --- "Tak dlouho, dokud vím, že existuji, chci trpět!" (25.10.2010)
Dan9K
všechny recenze uživatele
Tohle je zvláštní film. Na jednu stranu má parádní atmosféru a hodně zajímavou hudbu, ale na stranu druhou se na to nedá dívat. Ale tentokrát je to jiné než u ostatních Pasoliniho filmů. Ty jsou v naprosté většině případů zkrátka neuvěřitelně špatné, ubohé a ničemné. Taková Médea není. Ona svojí kvalitu má, avšak je to nefalšované divácké utrpení. Než se na tohle podívat podruhé, to raději dám znovu všechny ostatní režisérovy filmy. Ale ne, slibuju, že už si od Piera nic nelejesnu (ono už ani skoro není co), protože těžko bych hledal režiséra, kterému bych nedal vyššího hodnocení než tří hvězd, i přes takové množství viděných filmů. (18.06.2008)
Galerie (7)
ZDROJ: https://cs.wikipedia.org/wiki/Medea